fotka
fotka fotka fotka fotka

"Pavlo, byla jsi v mém snu!" volal na mě na ulici Honzík. Samozřejmě jsem se cítila velmi polichocena, i když z další konverzace vyplynulo, že jsem tam byla jako organizátorka fotbalového turnaje a ne jako princezna nebo královna tančící na rozkvetlé louce :-).

Jsme moc rádi, že se dětem naše akce líbí a nezapomínají na ně. Věříme, že nezapomenou ani na to, co jim říkáme o životě, že nezapomenou aplikovat přijaté hodnoty do svého života.

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Takhle skvěle se nám nikde jinde nevěnovali!" Chválil nás vedoucí od skautů, který předakce pro budoucí skautské vedoucí organizuje již desátým rokem. Pro nás byla velká čest, že jsme byli k této spolupráci přizváni a mohli tak více než 30 mladým lidem vyprávět o naší práci a pomoci jim, aby si s našimi romátky vyzkoušeli, jak jsou na službu vedoucího připraveni. Skauti se našim dětem věnovali 3 dny. Moc děkujeme!!!

"A zkuste to doma také!" To bylo asi nejnaléhavější poselství z našich několikahodinových debat se skauty. Vidíte, že to jde, vidíte, že to zvládnete, kdykoliv se na nás můžete znovu obrátit, vezměte si do oddílu doma také nějaké romátko. Můžete mu změnit celý život!

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"A kdy vezmeš někam nás?" Ptali se mě v minulosti často rodiče našich dětí. Na jejich poptávku zařazujeme v posledních letech do kalendáře našich akcí stále více aktivit pro celé rodiny. Na klubu pro maminky s dětmi jsme vyrobili spoustu krásných věcí a probrali spoustu důležitých témat. Již 4x jsme na Husově náměstí uspořádali komunitní akci Den sousedů. Do bazénu na závěr roku šli čtyři rodiny a hromada dětí. Pravidelně se také účastňujeme mezinárodních dobrovolnických dnů Give and Gave a Engage day. Na letošním GG nás šlo do Zoo i se 4 dobrovolnicema z Plzeňského Prazdroje přes 90 rodičů a dětí. Byli jsme celkem slušná parta...

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Kdy budeme zase hrát v bublině?" Dožadují se kluci neustále. Fotbalový turnaj v nafukovací hale v dubnu 2017 se opravdu vydařil. Pozvali jsme na něj přátelé ze spolku Roma Plznatar, kterým jsme pomáhali spolek založit.
Hrálo se s velkým nasazením, padaly góly, bylo to super!

Kromě diplomů, odměn a medailí dostal každý včetně diváků i párek s hořčicí a chlebem.

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Nezlobim, nemůžu, už ani nechci..." Ujišťovala mě Naďa při nedávném setkání. Naďa porodila pět dětí, jen to poslední si mohla nechat, protože v tomto posledním těhotenství chodila na lékařské prohlídky a měla negativní testy na drogy. Naše první setkání jsem popsala v jednom z příspěvků níže, kdy mě její pasák pochválil za moji práci s romátky. Pak seděla loni na lavičce a poslouchala zkoušku romské křesťanské hudební skupiny Šalom, která se připravovala na své vystoupení na našem Dni sousedů. Přisedla jsem si k ní a povídala si s ní o tom, že Ježíš Kristus umíral na kříži právě kvůli takovým jako je ona, kvůli těm, kteří si svůj život tak pokazili, že už nejsou schopni ho sami změnit k lepšímu. Naďa se rozbrečela a od té doby se začaly dít změny v jejím životě. Ještě nějaký čas šlapala, ale zařídila si občanku, začala chodit na lékařské prohlídky, když opět otěhotněla, začala hledat možnosti, jak žít jinak... Ještě nemá všechny boje vyhrané, ale začala je bojovat...

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Já jsem byl nejlepší!!!" Matouškovo nadšení, že vyhrál ve své věkové kategorii na Sportovním odpoledni, neznalo mezí. Vyhrál krásný pohár a baťůžek. Drobné ceny a pohoštění dostaly všechny děti. Snažíme se využívat akcí, které organizují jiní, jako např. toto Sportovní odpoledne s názvem "Ukaž, co umíš!" od Sociálního odboru města Plzeň, Festivalu volného času pořádaného PKRDM nebo krásného vystoupení skupiny Paprsek: "Na počátku", kde tančily naše milé dobrovolnice. Samozřejmě organizujeme i vlastní akce, jako bylo: Husovo náměstí ožívá pro děti, které by se ale neobešly bez sponzorů. Konkrétně na tuto akci jsme získali dotaci z odboru Integrace menšin a Kulturního odboru města Plzeň. Moc všem děkujeme!

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Ty zvířata fakt existujou!" Podivoval se Domča, když jsme na výletě byli svědky toho, jak auto porazilo srnu. Vysvětlili jsme si, že ji nesežerou medvědi (jak se kluci navzájem poučovali), ale odvezou si ji myslivci. No a naplánovali jsme výlet do ZOO.

V Zoo nás bylo celkem 50 osob. 3 skvělé dobrovolnice v rámci Give a Gave, 4 uvědomělé maminky, 2 Pavly z Blízkého souseda a 41 dětí. Bylo to moc fajn! Domíšek sice tvrdil, že už v Zoo byl, ve Stodě a byli tam sloni - živí samozřejmě. Nerozmazávali jsme to...

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Mireček skákal pupíček." Někdo skáče šipku, někdo kufr, ale Mireček je jako vždy originální. Při tomto osobitém stylu je třeba prohnout celé tělo do luku a skočit tak, aby se jako první dotkl vody právě pupíček. Není to snadné!

Bazén je jedna z nejoblíbenějších atrakcí, které nabízíme. Je super, když tam přijdeme s malými dětmi a potkáme tam ty větší, které přišly sami. Naučili jsme je plavat, naučili jsme je chodit do bazénu...

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Ježíš k sobě zavolal malé dítě," postavil je uprostřed nich a řekl: "Amen, říkám vám, že jestli se neobrátíte a nebudete jako malé děti, vůbec do nebeského království nevejdete. A proto kdokoli se poníží a bude jako toto malé dítě, ten je v nebeském království největší. A kdokoli by takové dítě přijal v mém jménu, přijímá mne. Kdokoli by ale svedl jednoho z těchto maličkých, kteří věří ve mne, bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili veliký mlýnský kámen a utopili ho v mořské hlubině.

Již pravidelně se účastníme s dětmi Velikonočního čtení z Bible. Letos na naše romátka vyšel z celého Nového zákana právě tento text, aby ho přečetly do mikrofonu.

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Nejsem herec!" Bránil se pan instalatér, když nám doma montoval nové umyvadlo. Byl opravdu moc velký a já mu nabízela, že by mohl hrát obra Goliáše na našem Rombohu.

Každá příležitost je dobrá k informování veřejnosti o našich aktivitách a k nabídce dobrovolnictví. Leckdo ovšem této nabídce odolá :-).

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"A najezte se!" Instruoval tatínek děti, když je přivedl na naší akci, na které jsem slíbila dát dětem svačinku. Den předtím si chtěl ode mě půjčit peníze, že namají na jídlo.

Důvody, proč rodiče s námi děti pouští jsou různé. Každopádně jsme moc rádi, že máme jejich důvěru :-).

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Facku jsem nedostala." Maminka vypravovala děti s námi ven a preventivně je zfackovala, aby se neztratily. Mě jen trochu vynadala. Měla obavy, aby jí nezavřeli, kdyby se s dětmi něco stalo. Uklidnila jsem jí, že kdyby se dětem něco stalo, když jsou se mnou venku, tak zavřou mě a ne jí. Tak nám přibalila i malého Kryštůfka.

Život není pro nikoho snadný. Každý má své strašáky, své motivace...

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Vy jste Pavlo asi moc hodná ženská, že jo?" Tuto milou otázku mi položil kousek od naší klubovny jeden pasák, který tam zrovna v podvečer řešil něco se svojí svěřenkyní. Požádal mě předtím, abych mu rozměnila 200 Kč, což jsem nemohla, protože jsem tolik peněz sebou neměla. Také mě požádal, abych je vzala někam autem. To jsem také odmítla, mimo jiné proto, že jsem jela na kole. Pak přišla řeč na moje romátka. Vysvětlila jsem mu, že se je snažím vychovávat, aby nedopadli jako oni. To mu přišlo výborné. A tak mě na závěr našeho rozhovoru větou v úvodu hezky pochválil...

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Co netušil škodovácký náborář?" Babička Tišerová se s manželem přistěhovala do Plzně ze slovenské osady po 2. světové válce na pozvání škodováckého náboráře. Mám tu čest znát tuto vyjímečnou ženu již více než 20 let. Osobně znám všech 8 jejích dětí, 30 vnoučat (16 z nich jsem se věnovala), 28 pravnoučat (22 z nich jsem se věnovala) a 2 prapravnoučata. Věřím, že spolupráce s touto rodinou ještě není u konce :-).

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Jdeme do toho s Vámi!" Velice si vážíme příležitostí, kdy se můžeme zapojit do nějaké smysluplné činnosti společně s většinovou společností. Nejčastěji tak činíme v rámci táborů nebo jiných volnočasových aktivit jako byla třeba Bambiriáda, kterou již tradičně v Plzni pořádala PKRDM nebo Den sousedů, který premiérově a s obrovským nasazením zorganizovali na Husově náměstí příznivci Waldorfské pedagogiky z Alternativního kulturně-vzdělávacího centra. Akce Ukliďme Česko byla vyjímečná tím, že jsme mohli díky pozvání Klubu cestovatelů společně pracovat :-)! Všem moc děkujeme!!!

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Víš, proč Cigáni brečí, když se potápí Titanik? No kvůli železu..." Obvykle jakékoliv vtipy s rasovým podtextem nemáme rádi, ale protože tento vyšel z úst Romského chlapce, museli jsme se smát :-).

Jen kulturní a kultivovaný národ si totiž umí dělat legraci sám ze sebe...

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"To byl můj nejkrásnější hezkej den!" Svěřila se mi Meliska po vydařeném výletě mašinkou.

Zážitky s romátky jsou vždy velmi intenzivní a já jsem byla moc ráda, že tentokrát to byl zážitek takhle krásně roztomilý :-).

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Sem chodí maminka pít metadon." Hlásí 8 letý Denis a ukazuje na nemocnici. "Proč?", nechápavě se ptám a zkouším pro mě neznáme slovo zopakovat. "Dělala hnusný věci, ale teď nám už vaří." Vysvětluje klučina a mě dochází, že mluvil o substituční léčbě pro drogově závislé. Že Denis už není v péči babičky, ale stará se o něj jeho maminka, jsem zaregistrovala, ale hlubší souvislosti mi unikaly...

Ujistila jsem se, že Denis mamince odpustil a modlí se za ni. Denis je matematický král, ve druhé třídě uvádí paní učitelku do rozpaků tím, že bryskně násobí i dělí. Celé rodině držíme palce, a mamince přejeme, aby vařila už jen svým dětem obídky...

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Pavlo, už mám brýle!" Hlásí mi Kulík hned ve dveřích. V létě byl s námi na táboře a na vzdálenost 30 cm neviděl jahůdky. Neustále mhouřil oči a když maloval, tak strkal nosem do papíru. Po příjezdu z tábora jsem jeho rodičům opakovaně s láskou vynadala, že to musí okamžitě řešit, jinak bude ve škole za blbečka, protože nic neuvidí. Zabralo to a Kulík šel v září do školy s brýlemi.

Měla jsem obrovskou radost :-)!

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Hurá na Bambiriádu!" Na Bambiriádě 2012 ve Škodalandu jsme informovali o činnosti našeho občanského sdružení a spřáteleného Klubu Pathfinder :-).

Potkali jsem spoustu prima lidí, bylo to moc fajn!

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Miluje mě, nebo ne?" Řeší romské holky stejně jako české, stejně se chtějí líbit, chtějí hezkou rodinu, hodného muže, zdravé děti.... Moc bychom jim to všechno přáli!

Nikolce bude už 14 let a ještě nekouří! Gratulujeme Niky, jsi frajerka!!!

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Má had pyžamo?" Takové i jiné odborné dotazy nám pracovníci Akva-tery v Plzni statečně zodpovídali 3 dny po sobě. Je nás totiž už tolik, že musíme chodit na třikrát...

Zvířátka se nám moc líbila. Rozšířili jsme si obzory. Např. před akváriem s Klaunem očkatým jsme si vysvětlili, že tu rybičku nenaučili mluvit, ale že film "Hledá se Nemo" byl animovaný...

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"A kam půjdem zítra?" ptá se mě Náno. Je to logická otázka. Včera jsme byli v kostele, dneska jsme využili posledních volných dnů a byli jsme na raftech....

Je to tak trochu hozená rukavice. Hledáme dobrovolníky, kteří by Nánovi odpověděli :-).

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Aby maminku nezavřeli a nemuseli jsme do děcáku!" Tak takhle nějak se asi modlí 7 letá Irena. Její maminka už prý nefetuje, tatínek stále ano. Maminka čeká každým dnem nástup do vězení a také má nástup do nemocnice (je vážně nemocná). V posledním měsíci se několikrát stěhovali (to vím jistě, vozila jsem jim věci). Maminka nedošla včas na Úřad práce, tak ji na půl roku vyřadili z evidence. To znamená, že nemají peníze. Maminka je silná kuřačka a stále kouří, opravdu nevím za co...

Scházíme se pravidelně v klubech. Chodíme do azylového domu Naděje a do azylového domu Sv. Zdislavy - máme pro děti připravený vlastní program, jindy je vozíme na sídlištní klub, který pořádá ECM. Využíváme stejně jako u táborů skvělých akcí organizovaných občanskými sdruženími Pathfinder a Kvítek. Děkujeme! Někdy jdeme sami ven :-).

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Ty jsou úplně nepolíbený!" Tak zhodnotil zkušený ornitolog ze záchrané stanice naše zoologické znalosti. A to neslyšel, jak si Pája spletl netopýra s komárem a Martínek zase veverku s divokým prasetem.... Ale lepšíme se :-).

Zato na karnevalu, který pořádala taneční skupina Paprsek, jsme zazářili!

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Budem se líbat?" Oblíbená otázka druha maminky pětileté Leontýnky. V klidu po dvanácté vysvětluji, že máme jiný program. V rámci této konverzace všichni tři (druh, maminka a já) vypravujeme Leontýnku na křesťanský klub. Maminka se ještě optá, kdy se vrátíme a můžeme jít. Řeči druha mezi mě a maminku nevnášejí žádné napětí, protože obě víme, že jen blbě kecá.

"Naše" děti si zlepšily prospěch ve škole, z toho máme obrovskou radost!

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Přísahám na smrt Kevina, že tam skočím!" A skočil. Byl říjen a bylo dost zima. Lukáš i jeho sestra a vyženěná sestřenice, ale mají Kevina (milovaný čerstvě narozený synovec) rádi a přísaha je přísaha. Takže z pěti dětí, které se mnou byly na výletě jsem tři vracela durch promočené a při vystupování z auta se ještě jednomu z těch suchých spustila krev z nosu. Kupodivu jsme to všichni přezili.

Ještě že jsem je naučila plavat. Nikola (z rodu neplavců) se mnou v létě přeplavala celý Senečák, to mě opravdu potěšilo.

fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka
fotka