fotka
fotka fotka fotka fotka

"Oni jsou úplně roztomilí..." rozněžnil se Petřík, který je jinak drsný borec. Při krmení kačenek a labutí jsme si hezky procvičili, jak se pozná táta a máma od kachny. Po cestě jsme viděli i srnky. Není nad setkání v terénu, protože na obrázcích jsou všechna zvířátka stejně velká.

Jako vzpomínku na náš tábor Rytíři a princezny jsme si prohlédli interiéry zámku Kozel. Dobové obydlí rytířů a princezen se od toho našeho táborového poněkud lišilo... Naši výletníci nám udělali na prohlídce velkou radost, protože se chovali ukázněně a pozorně si vše prohlíželi. Náš dík patří paní průvodkyni za trpělivý výklad! Velkou pozornost sklidil nočník pod postelí.

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Já už nemůžu!" volal na nás Péťa. Ale závod je závod, tak Péťa zaťal zuby a běžel dál. V životě nás všechny čeká spousta výzev. Je dobré si uvědomit co nejdříve, že když něco chci - třeba vyhrát závod nebo mít dobrou práci nebo vzdělání nebo hezkou rodinu - bude to něco stát.

Na oba naše závodní týmy jsme byli moc hrdí, protože prokázaly bojovnost a vytrvalost! Zaslouženě si domů odnesly diplomy a pocit, že něco dokážou, že jsou opravdu dobří a obstojí i v konkurenci zvenčí. Na tento den budou dlouho vzpomínat, což by se nestalo, kdyby ho strávili u televize nebo počítače...

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Prahou teče Amazonka!" Tak to byla tak trochu naše chyba. Zmátli jsme Renatku (15 let) tím, že jsme na přespávačce před výletem do Prahy měli kvíz mimo jiné o pražských památkách. Na otázku: "Která řeka protáká Prahou?" Jsme dali vybrat: a) Amazonka, b) Berounka, c) Vltava. Renatka si zapamatovala jen tu Amazonku. Naštěstí jsme v Praze řeku Vltavu pak viděli z tolika stran, že nyní již nikdo nezáváhá!

Sabinka (10 let), která s námi na výletě nebyla, se mě ptala, zda jsme do té Prahy letěli letadlem, když je to tak strašně daleko. Stále je co zlepšovat...

Zato Honzík, který byl s námi na výletě v Praze v lednu přišel pak do klubovny úplně nadšený! Náhodou ve škole probírali pražské památky hned po našem výletu a Honzík samozřejmě zazářil! Věděl úplně všechno, včetně toho, že Prašná brána má svůj název podle toho, že v ní byl ve středověku uchováván střelný prach :-)!

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Budu podporovat Blízkého souseda!" Kluci si na výletě vyprávěli, co si vše koupí, až budou velcí, budou pracovat a budou bohatí. Vedle domu, auta, výletů se svými dětmi do přírody a k rybníku, uváděli také, že budou rozhodně přispívat na činnost naší organizace Blízký soused. Velice nás to potěšilo a na příspěvky se moc těšíme! Pak jsme ještě chvíli počítali, kdy budou kluci bohatí a jestli já už budu v té době v důchodu... Samozřejmě jsme si zdůraznili, že se potřebujou dobře učit a jít alespoň na střední s maturitou.

Moc klukům přejeme, aby jim tyto plány vyšly!

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Péťa už dva měsíce nedostal poznámku!" Babička už nevěští z kávy, Kája dostal první jedničku ze čtení (chodí do třetí třídy) a Sára rozhodně chce pracovat. Přece nebude na pracáku?

Máme velikou radost z pokroků našich dětí! Stále je samozřejmě co zlepšovat, stále máme spoustu bojů před sebou, ale díky Bohu za každý krůček!

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Běháte za Tretru?" To byla velká pocta, když se nás takto ptal pravý orientační běžec před startem tradičního závodu Skrýše 2016. Evidentně jsme zapadli :-).

Je pravda, že v porozumění buzolám a mapám, která jsme měli v rukou, máme ještě rezervy, ale přesto jsme si závod hezky užili a umístili se v dětské kategorii na předních místech!

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Jdi radši někam do pí..!" Takto jadrně mě posílal do bezpečí nikoliv romský účastník našich akcí, ale evidentně velmi dobře situovaný neznámý mladík české národnosti, kterému jsme s rodinou pomáhali vytlačit auto po zamrzlém kopci. Vůbec mě nechtěl urazit, jen měl o mě starost, protože auto se na ledu chovalo nepředvídatelně.

Takovéto příhody mě pomáhají být milosrdná k slovníku našich dětí - samozřejmě se ho snažíme regulovat a máme radost, když se pak děcka sami mezi sebou napomínají nebo si sami uvědomí přešlap a omluví se :-).

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Ty jsi ale tlustá!" Tady na bříšku - chytají nám naše romské holčičky špíčky. Romské děti si uchovávají nevinnou upřímnost mnohem déle než je obvyklé. Nezřídka, do určité míry, až do konce svého života.

A za to je máme moc rádi!

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Půjdeme na jíchod!" Mávl Románek rukou a jasně vymezil, kam by to asi mělo být. Mezi profesinálními orientačními běžci na 7. ročníku navigačního závodu Skrýše nebyla naše skupina úplně typická.

Drobné znalostní handicapy jsme však kompenzovali nadšením a týmovým duchem. V dětské kategorii Kompas jsme se umístili na krásném 3. místě!

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"To je ale roztomilý ježeček!" Rozněžňovala jsem se s dětmi nad čumáčkem a pacičkama na výletě kolem Starého Plzence, dokud mě manžel neupozornil, že ježeček neutíká z jiného důvodu než že by byl tak trpělivý, jak jsem si původně myslela. Byl únor.

Kromě ježečka nás v Plzenci upoutal ještě plakát s pozvánkou na konzert Hop trop. Vyobrazení pánové sice nebyli zdaleka tak roztomilý jako ježeček, zato únor přežili ve zdraví - což jsme mohli posoudit v březnu na skvělém koncertu v Plzni, kam jsme se nechali plakátem zlákat :-).

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Panda je z Asie a klokan z Austrálie a tohle si taky pamatuju z tábora!" Meliska v Praze perlila, náš tábor je pro ni studnicí moudrosti, na kterou je spolehnutí :-).

Na akci "Kde bydlí kuře?" jsme si po roce opět hezky pohráli. Moc děkujeme! Uvědomili jsme si také, jaké to je, když nevidíme a že se k lidem s odlišností máme chovat ohleduplně. Nejen my máme v životě handicapy :-).

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Cindy je prostě ségra :-)" Se Cindy se znám už spoustu let a přestože se vzhledem k jejímu bydlišti nevídáme moc často, máme se rádi a snadno navážeme tam, kde jsme třeba před 3 roky skončili...

Pro moje romátka bylo skvělé si procvičit angličtinu s pravou Američankou a opět se ujistit, že učit se má smysl :-).

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"To je klokan!" vyjekla 11 letá Deniska, když jsme na výletě vyplašili srnu. Budeme muset jít zase do Zoo :-).

"Pes nám spadla, pes nám spadla..." zapěla zase 14 letá Andrejka, když měly děti za úkol zazpívat píseň, ve které vystupuje nějaké zvíře. Nedělala si legraci. Tak jsme si vysvětlili, co je to pec.

Deniska ani Andrejka nejsou hloupé holky, prostě se jim jen zatím nikdo moc nevěnoval.... Snažíme se to napravit. Naše výlety nejsou jen o přírodě a zdravém pohybu, ale i o přirozeném rozšíření všeobecných znalostí a celkové připravenosti do života.

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Koupili mi psací stroj..." odpověděla mi krásná mladá romka, předsekyně IQ Roma servis, o. s., když jsem jí gratulovala k získání titulu Neziskovka roku 2013 a ptala jsem se jí, jak to, že se jí podařilo v životě uspět. Pochází z chudé rodiny, při studiu na střední ekonomické škole nemohla doma trénovat psaní na stroji a byla už skoro na vyloučení ze školy. Pak dostala psací stroj a na konci studia udělala ze psaní na stroji státní zkoušku. Celá akce Neziskovka roku a konkrétně tento příběh nás velice povzbudily v naší práci :-). Moc děkujem!

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Vy na konec řady a dostanete, až když zbyde!" I takhle někdy končí pokus o inkluzi. Romátek přišlo o pár víc, než pořadatelé předpokládali a nemůžou přece riskovat, že bonbónek nezbyde na jejich děti... Někdy mám problémy s rasismem, protože mi ty gadžové lezou krkem... Hezké soužití je těžká věc vždy a všude a učit se ho musí obě strany :-). K téhle příhodě fotky nepřikládám...

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Vemete mě na výlet? Pojedeme na tábor? Proč jsi včera nepřišla?" Děti jsou skvělé a je jich strašně moc a já často nevím, jestli mám být ráda, že se jim na našich akcích líbí nebo si zoufat, že těch akcí nezvládáme víc... Naše děti jsou často docela malé a jejich rozlišovací časová možnost se omezuje na: včera si nepřisla, dneska to bylo skvělé, přijdeš zítra?

fotka fotka fotka fotka

"Nechcete rádio do auta?" Ptal se mě pološeptem podezřele vypadající pán. Vlastně se mu nedivím. Parkovala jsem v Husově ulici, která je v Plzni vyhlášená zvláštní trojkombinací: herna, zastavárna, veřejný dům, herna, zastavárna, veřejný dům... Tři starší, silnější, potetovaní romové nakládali cosi do mého auta. Vypadala jsem na nadějného zákazníka.

Radio jsem odmítla a ani jsem pánovi nevysvětlovala, že právě stěhuji mrazák a postel pro svá romátka, která dostala zázrakem nový byt. Statečná babička s dědečkem pečují o svých 8 vnoučátek, protože jejich rodičům to zrovna nějak nevychází. Byt 1+1 jim byl opravdu už malý, tak jsem moc ráda, že můžou do většího...

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Nemůže, bolí ji zuby!" Snažila se mě přesvědčit babička Denisky. Osmiletá Deniska stále hlídá 4 mladší sourozence, zatímco její zbylí 2 bratři si hrají venku. Maminka s tatínkem nefungují. O všech 7 dětí se stará babička. Při vší úctě k babičině výkonu, jsem tentokrát byla tvrdá a Denisku jsem na Robinzonádu vzala.

Samozřejmě jí žádné zuby nebolely a krásně si to užila! Bylo nás tam 8 romátek a asi 200 gadžů.

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"Co na mě tak koukáte?" Že jsem trochu jinačí?
Věřte nebo nevěřte, i mě zloba zatlačí.
Zatlačí mě do kouta a nemůžu ven,
v koutě zima zafouká a všechno bolí jen.
V Ježíši je naděje, která nikdy nezklame.
V Ježíši je naděje, už mě vede do nebe!
Tak tuhle básničku jsme společně složili cestou autem z Plzně do Prahy na Múzičku. Nikolka se totiž přihlásila na recitaci, ale žádnou básničku se doma nenaučila. Dodnes ji celá posádka našeho 9 místného auta umí :-).

Na akce vyrážíme do vzdáleného i blízkého okolí Plzně. Většinou se přidáme k dalším dětem, takže kromě zážitků si přivezeme domů i nová přátelství...

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka

"To neřeš!" Řekla mi 13 letá Angelika, když jsem se jí ptala na scénu, které jsem byla nechtěně svědkem. Maminka jí poslala krást do Kauflandu, ale Angel se nechala chytit. Maminka jí šíleně zmlátila a velice zle proklela. V létě s námi byla Angelika na akci a zapadla mezi mé vlastní děti tak skvěle, že zvenku ani nebylo poznat, že právě tahle holčička se mi nenarodila.

Změna prostředí, návštěva "jiného světa", konfrontace s jinými hodnotami - to je jeden z našich základních cílů...

fotka fotka fotka fotka
fotka fotka fotka fotka
fotka